neděle 31. července 2016

Londýn - 2. část

Dnes přicházím s pokračováním mého Londýnského dobrodružství nabitého zážitky.
Takže pondělí. O pondělku bych řekla, že to byl takový "Shopping day". Konečně jsem provětrala peněženku a poznala část Londýna, která mi naprosto vyrazila dech, vtáhla mě do svých spárů a nepustila. Mluvím o Camdenu.


Camden je město ve městě. Najdete zde obchody se vším možným, dýchne na Vás směsice kultur, potkáte a poklábosíte s lidmi, které v Čechách jen tak nepotkáte. Troufnu si říct, že v Camdenu seženete všechno. Nejdřív si skočíte na tetování a piercing, pak si nakoupíte nové oblečení, mrknete do obchodu s deskami, usmlouváte se slevou další oblečení, dále nějaký suvenýr pro rodinu s anglickou tématikou, tabáček do dýmky, ručně malovaný obraz nad postel a nakonec si dáte něco na zub, co například indické kari? Jo, přesně takovou sílu a moc Camden má :)




Jako správný potterholik jsem si nemohla odpustil návštěvu Kings Cross. Při vstupu na nádraží jsem si začala připadat jako jedenáctiletá slečna, která jde na svůj vlak do Bradavic :) (upřímně, nezatoužili jste někdy ten dopis dostat?) A víte, že je možné, abyste dopis k nástupu do bradavické školy dostlali? Hned vedle nástupiště 9 a tři čtvrtě je totiž obchůdek, kde si můžete zařídit, samozřejmě za peníze, aby Vám dorazil. A taky se můžete vyfotit s vozíkem při vstupu na toto tajemné nástupiště. Také za nějakou tu korunu. No a zpátky k obchodu. Prodávají v něm vše s potterovskou tématikou, co Vás napadne. Nechám mluvit fotky :)




Poslední zastávkou tohoto dne byl Primark, Iceland a Poundland na Westhamu. V Primarku jsem nakoupila pár trik pro sebe, brášku a mamku. Co jsem si pořídila v Anglii odtajním v některém ze svých budoucích článků.

Úterý, byl dnem posledním, a protože jsem musely vstávat v jednu hodinu ráno na letadlo, den byl volný, navštívily jsme dvě muzea a to Nature Museum a Science Museum. Obojí neuvěřitelný zážitek, proto také přináším jen ochutnávku fotografií. To se nedá popsat, to se musí vidět :))








A tím mé Londýnské dobrodružství skončilo :)

středa 13. července 2016

Londýn - 1. část

Díky své kamarádce Verče ( její vymazlený blog najdete ZDE) jsem měla možnost se podívat do hlavního města Anglie za minimální peníze a díky její znalosti města jsem měla tu nejbáječnější průvodkyni, kterou jsem mohla mít :))

Nejen že jsem navštívila poprvé Anglii, ale také jsem poprvé letěla letadlem, což byl zážitek sám o sobě :D Ráda koukám na různé cestopisy a ráda čtu i časopisy a knihy o cestování, a tak jsem měla určitou představu o tom, co mě čeká. To jsem si myslela, realita byla jiná, hezčí. Pořád jsem byla uchvácená, udivená...Nejedenkrát jsem si vzpomněla na hlášku z filmu Slunce, seno.. "A když se něčemu divíte, tak alespoň zavřete hubu, Kelišová." 

No a teď trošku k popisu mojí cesty.

Letěla jsem v pátek, 24. června, v den, kdy jsem měla poslední zkoušku ve škole, kterou jsem úspěšně splnila, takže moje spokojenost a radost byla o to větší. Letěly jsme se společností Ryanair, což je jedna z nízkonákladových leteckých společností. Čekání na letišti bylo pohodlné, příjemné, všechny kontroly v pořádku, až na poslední, kdy jsem byla vybrána k namátkovému testu na drogy. Ač drogy neberu, stejně jsem si připadala divně :D U brány jsme si pak počkaly na přílet letadlo a mohlo se letět. Moje první uchvácení už bylo letadlo, bylo to něco nového. Bohužel, ač jsem si žvýkáním málem vykloubila sanici, zalehlým uším jsem neunikla. V Londýně jsme hodinu stály ve frontě u příletů, což bylo unavující a nudné.


O bydlení jsem se starat nemusela, bydlení zajistila Verča u jejího taťky, který v Londýně bydlí. Mimochodem, fajn pán, dlužím mu Becherovku :D Měla jsem samostatný pokoj i s koupelnou a WC, takže luxus :)

První den jsme strávily nakupováním, na Stratfordu v obrovském obchodním domě Westfield. Přiznám se, že mi ten den nákupy nějak nesedly, ani sama nevím proč, a tak jsem si spíš okoukla okolí a tak. Nakonec jsem ve Victoria´s Secret ukořistila jeden sprchový gel, který krásně voní po růžích. Tři a půl libry, nekupte to ;) Navštívily jsme také Primark, Superdrug, Sports Direct a jiné. Každopádně se mi líbila architektura Stratfordu :)


Další den, v něděli jsme se vydaly na památky Londýna, takže London Eye, Big Ben apod. U London Eye se nacházel Mořský svět, Dům voskových figurín, Hororový dům či Dream Works obchod, kde se mi hrozně líbilo, hlavně plyšový Oslík a Perníček :) Bohužel jsem cestovala jen s příručním zavazadlem, takže jsem musela myslela na to, že bych tyto věci neměla kam dát.



Takové jsme byly v Národní galerii na Trafalgar Square. Jsem překvapená, že Anglie vydá na kulturu tolik peněz, aby vstupné bylo free. V galerii jsem viděla všechny možné obrazy od známých umělců. Přišla jsem na to, že Londýn je město umění. Před galerií se to rojilo umělci, zpěváky, malíři, tanečníky...A opravdu to byli lidé v obrovským talentem. Moc se mi to líbilo, viděla jsem něco, co bych v Čechách neviděla. 

A tím dneska končím svůj článek, vychutnejte si pár fotek, které jsem pořídila před galerií či v ní a také klasiku Londýna jako jsou červená telefonní budka či Double decker.

S pozdravem, Mája









středa 8. června 2016

Recept: Tvarohový cheesecake s korpusem z ovesných vloček a mandlí

Jelikož je sezóna jahod v plném proudu, byl by hřích toho nevyužít. Miluji jahody ze zahrádky, krásně červeňoučké a slaďoučké. Hodí se ke všemu, chutnají samotné i s jinými ingrediencemi. Proto jsem se opět rozhodla experimentovat v kuchyni a můžu říct, že výsledek chutnal i lidem, kteří jsou maximálními odpůrci zdravé stravy.


Potřebujeme:
na těsto
  • 180 g ovesných vloček (je lepší je namlít na prášek)
  • 120 g mandlí, rozemletých
  • 25 g chia semínek
  • 2 lžíce medu
  • 2,5 odměrky čokoládového proteinu nebo dvě lžíce kakaa


na krém
  • 3 vaničky odtučněného tvarohu v kelímku
  • libovolné sladidlo - dala jsem lžíci medu a 2 kapky flavdrops


ozdoba
  • cca čtvrt kila jahod na plátky



Postup:
Postup je naprosto jednoduchý. V míse si smícháme všechny ingredience - vznikne nám lepkavé, drobící se těsto. Naším úkolem je vzít dortovou formu a těsto do formy vymačkat. 

Jak uvidíte na fotografiích, je důležité udělat i okraje, protože dort budeme plnit ještě krémem. Korpus dáme péct při 160 stupních do trouby cca na patnáct minut.

Mezitím si připravíme krém. Smícháme jen tvaroh se sladidlem. Potřebujeme hladkou, středně řídkou konzistenci, takže pokud je tvaroh příliš tuhý, můžeme přidat trochu mléka. 

Korpus vyndáme z trouby a přidáme krém. Pečeme při 100 stupních 20 - 30 minut. 

Po upečení necháme dort vychladnout a ozdobíme jahodami - plátky jahod klademe od krajů po střed. 


Dobrou chuť :)

pátek 20. května 2016

Poprvé v Primarku

V dnešním článku Vám povyprávím o tom, jak jsem byla poprvé v Drážďanském Primarku. Nákupy jsem si užívala s přítelem a dvěma spolužačkami.


Přiznám se, že když jsem vstoupila dovnitř, zastavila jsem se hlavou mi proběhla hláška "Tak tady jsem v ráji." Rozhlížela jsem se napravo i nalevo, nahoru i dolů a nevěděla jsem, kde začít nakupovat, co nakupovat, zda si všechno zkoušet...Hlavou mi probleskla myšlenka: "Chci všechno!" Tudíž jsem sebrala pusu, která mi spadla až na zem a vydala se mezi regály. 

Po chvilce jsem si všimla, že lidé chodí s nějakými taškami, kam odkládají oblečení, které si chtějí koupit. A já jí neměla. Logicky mě napadlo, že bude asi u vchodu a tam také byla. Tudíž jsem popadla tašku a řádění mohlo začít. Nebudu tu do detailu popisovat, jak jsem zběsile nakupovala, běhala o stojanu ke stojanu, z patra do patra...To si jistě domyslíte. 

Domu jsem jela s dvěma plnými taškami oblečení, kde samozřejmě nebylo jen pro mě, ale také pro brášku, mamku a taťku. 

Inu, byl to nákupní maraton a pěkně mě to unavilo :D Přikládám krátkou fotodokumentaci :)


Představím podrobněji pár kousků, které mi udělaly největší radost :)

Jakožto správná potterholička jsem tam tohle tričko nemohla nechat :) Složeno je převážně z bavlny s kapkou elastnu, lehoučké, příjemné na nošení, hodící se ke všemu :) Stálo deset euro.

Tento typ triček se mi líbí. Jsou ležérní a velmi flexibilní. Příjemně se nosí, díky volnějšímu střihu skryjete větší bříško a pořád vypadáte úžasně. Oceňuji 3/4 rukávy, které mě velmi baví. Cena sedm euro.
Jednoduché modré tričko s hvězdičkami a dlouhým rukávem. Je takové obyčejné, jednoduchého střihu, ale to se mi na něm líbí. Hodí se ke všemu, vypadá skvěle. Tady si u ceny nejsem jistá, ale myslím si, že také sedm euro.
Marveloští hrdinové patří mezi další moje oblíbence. Za deset euro jsem získala triko, kde mám hrdiny hned čtyři a to i Iron Mana, který je moje number one :)

Perfektním úlovkem jsou také tyto baleríny :) Jsou měkkoučké, pohodlné a krásné. Pět euro, to je skoro zadáčo :)
Jelikož to mám trošku složitější se sháněním podprsenek, jsem šťastná za tento nádherný a romantický komplet v modré. Dohromady jsem za tuhle nádheru dala 14,5 eura. Prádlo je pohodlné, sexy, krajka nekouše a pokud jste člověk, který nemá rád push-up podprsenky s obrovskou výplní, je to volba přesně pro vás :)
Roztomilá kabelka s Minnie :) Je veliká, praktická, z koženky. Uvnitř je ještě jedna taštička, například na cennosti. Hezky se nosí, neklouže z ramene, je lehká. 14 euro.

Pokud si nevystačíte jen s jednou dírkou v uchu jako já a rádi obměňujete náušnice, je tento set bižuterie jasnou volnou. 7 náušniček za pouhé euro. Zatím se nebarví, náušnice na kroužku nedělá neplechu, i mě, alergikovi nevadí.
Tohle beru jako bonus :) Po opuštění Primarku probíhala před parfumerií Douglas propagační akce. Před obchodem stály dvě hostesky a na kole štěstí jste si mohli vytočit buď nic a nebo nějaký produkt. Inu, povedlo se a naprosto neplánovaně jsem bohatší o vzoreček pudrového make-upu.

Co Vy a nakupování v Primarku? Líbí se Vám móda, kvalita a prostředí tohoto obchodu? 
Mája

neděle 15. května 2016

Avon Dreams: Vůně, která Vám dá všechno

Přijde Vám název moc utopistický? To může, ale já fakt nekecám :)


Podle mého největší pecka letošního roku od Avonu. Tuto vůni řadíme do skupiny cypřišově-květinových vůní, jejími hlavními složkami je švestka, růže stolistá a bílé dřevo. Když jsem o této vůni poprvé četla v Cosmopolitanu, švestka se mi do kompozice vůně moc nehodila, dokud jsem nepřičichla k vzorečku. Nyní s jistotou mohu říct, že jsem lepší vůni neměla a tento parfém  strčil do kapsy i dražší parfémy věhlasnějších značek.

Toaletní voda  50 ml + mini balení 10 ml

Jelikož oceňuji jednoduchost, líbí se mi tvar a provedení flakónu. Skvěle padne do ruky, lehce se otevírá i zavírá. Nejsou na něm žádné zbytečné obrázky a ornamenty. Parfém má lehce narůžovělou barvu a okolo flakónu se vznáší nebeská vůně, která vybízí k přivonění. Po aplikaci parfému na kůži cítíte dlouhou, až dvanáct hodin příjemnou jiskřivou a smyslnou vůni. A to dokonce i při sportu. Stačí opravdu je malé množství na krk. A pocity po nanesení vůně? Sebevědomí. Věříte v sebe sama. A opravdu sníte. Vůně se hodí jak do zaměstnání, tak na party ale i pro romantické chvíle s partnerem :) Je opravdu flexibilní, ať jste kde jste, vždy doplní Vaše JÁ. Proto tomuto parfému provolávám třikrát sláva, vyznávám mu lásku a modlím se k němu jako k mé modle.

Tělové mléko 150 ml
Vůni stejně dokonale jako parfém. Jeho konzistence je krémová a po nanesení na pokožku zanechává jemný třpyt. Po nanesení se rychle vsákne do pokožky. Kůže je jemná a hebká. Oceňuji, že vydrží vonět stejně dlouho jako parfém.

Sadu jsem pořídila za 399 korun, doporučená cena parfému je 649 korun.

Tento parfém doporučuji všem ženám, které se nebojí být ženami.

Máte taky tento parfém vyzkoušený? Mája

neděle 8. května 2016

Recenze: P. Renčín - Vězněná

Knihu, která přináší plno strachu, zvědavosti a tajemna, jsem dostala k narozeninám od mého přítele.


Příběh, který vypráví na střídačku dvě osoby, učitel ve středním věku Martin a jedenáctiletá slečna Mája se vám doslova zažere pod kůži a nebudete mít klid, dokud knihu nedočtete. Bude se ve vás míchat zvědavost, strach, odpor či nevěřícnost. Dokud nebudete mít knihu dočtenou, budete na ní myslet, ať budete dělat cokoli. Ano, přesně tento účinek kniha má.

Jak jsem již výše zmínila, tak knihu vypráví dvě osoby. S Martinovým příběhem se budeme setkávat z pohledu současnosti, Mája nás zavede do dob komunismu. A jak je zřejmé, tyto dva příběhy se protnou.

Martin je učitel na gymnáziu. Celkově je nespokojený se svým životem, samotář, jediným přítelem je mu láhev Jacka Danielse, se kterým se přátelí velmi vehementně. Trpí strašlivými nočními můrami, realita mu splývá se sny, projevuje se zmateně a agresivně. Je si jistý, že ho ovládá nějaké zlo. Všechny noční můry se pojí s lesem a tajemnou ženou. Dochází k psychiatrovi, ale léčba nepomáhá. Poté, co napadne ve vzteku studenta a následkem toho ztratí jediným středobod svého života, zaměstnání, odjíždí na Šumavu rozkrýt tajemství svých snů.

Mája je milá, rozpustilá a bezstarostná holka. Těší se z každého dobrodružství a ráda objevuje svět. Její rodiče se rozhodnou emigrovat a s emigrací jim má pomoci jeden starousedlík ze Šumavy, který je lesem převede přes hranice. Jelikož Májiny rodiče musí ještě něco vyřídit, pošlou Máju samotnou vlakem z Prahy na Šumavu. Mája cestu zvládne a na nádraží si jí vyzvedne tajemný pan Šváp. Působí trochu hrůzostrašně, ale o Máju se stará hezky, i o rodiče, když dorazí. Mája při svých toulkách lesem ale narazí na něco, na co narazit neměla...

Kniha je v pevném obalu, má 236 stran a stojím kolem 279 korun.

Knihu doporučuji milovníkům hororů a Stephena Kinga. Lidé, kteří nemají rádi čtení o násilí, by se této knize měli vyhnout. 

Znáte tuto knihu? Čtli jste jí? Jaké ve Vás vyvolala pocity? 

Mája

středa 20. dubna 2016

Shrnutí německého putování

Dobrý večer,

v pátek jsem se vrátila z Německa a kromě mnoha dárečků a zážitků jsem si sebou přinesla pěkný kašel. To ale není podstatné, protože se brzy uzdravím. Dnešní příspěvek je věnován tomu, co všechno mi Německo dalo a vzalo.

Jaké bylo loučení?
Nádherné, srdceryvné Lidé na praxi mi tam opravdu přirostli k srdci a já jim. S každým jsem pronesla mnoho krásných přání, podala si ruku a srdečně se objala. Avšak nejúžasnější byli samozřejmě lidé z mojí skupinky a děti. Dostala jsem přenádherné přání a bonbonieru, k tomu hromadu nádherných slov. Děti mi povídaly říkanky, od každého jsem dostala pořádné medvědí objetí. Tohle loučení se neobešlo bez slz, jak mých, tak dětí či mých kolegyň. A taky nemohu zapomenout na Saskiu, mou novou kamarádku. Byla tam na praxi stejně jako já a neskutečně jsme si přirostly k srdci. Ač už jsem doma, zatím každý den udržujeme čilou konverzaci přes internet.


Co jsem získala?
Mnoho. Tak za prvé, bych nevěřila, že mi stačí jen měsíc k tomu, aby se moje němčina zlepšila o 100%. Získala jsem jistotu mluvit a nestydím se, když něco popletu, jsem jen člověk, no ne? :) 
Také jsem získala sebevědomí. Byla jsem měsíc jen sama se sebou, měla jsem čas přemýšlet sama o sobě, o věcech, které mě brzdily v mém rozvoji, o věcech, které by mi pomohly být lepším člověkem. Také jsem si potvrdila, že lidé s mentálním postižením a autismem jsou opravdu tak úžasní, jak jsem si vždy myslela. Získala jsem nadhled a zjistila jsem, že jsem samostatnější, než jsem si myslela. Zvládla jsem stresové a krizové situace. Dokázala jsem čerpat energii z věcí a událostí, které jsem v Čechách nikdy nepocítila. Ochutnala jsem německou kuchyni a ujistila se, že mi opravdu chutnat nebude :) Přivezla jsem si mnoho věcí a svým blízkým. A co je nejdůležitější, získala jsem neocenitelnou zkušenost :) A toho si maximálně vážím.

Co jsem ztratila?
Přiznám se, musela jsem se zamyslet. Ztratila jsem čas, který jsem mohla strávit s rodinou a přítelem, ale zase to bylo pro dobro věci, pro můj rozvoj, takže toho lituji jen mírně :))

Přiznám se, že kdyby se mi naskytla možnost v Lebenshilfewerku pracovat, tak neváhám. Vždycky mohu přijet na víkend domů :))


A co vy? Myslíte si, že by jste zvládli zahraniční cestu? Toužíte po zahraniční stáži? Nebo už jste někde byli či jste? Pochlubte se, budu ráda za každou reakci :)

Mája